Poslední tři dny byly tak nabité událostmi, že jsem prostě neměl čas o nich pojednat. Ve čtvrtek práce, pak Míši pro boty, domů cvičit na housle, večer tisknout na Červený pult, pak do hospody za spolužáky a odtud do hospody za spolubydlícími a těhotnou. Spát jsem šel v jednu, v šest patnáct vstával a svištěl ke Grandu, odtud do Cajzlgradu, zaskoušel jsem si s kapelou, prošel se Cajzlem, zašel na pivo a třetinu pizzy a svištěl do Brna. Dojel na byt, převlíkl se a šel na ples. Z plesu jsem odešel na úplném konci, domů dorazil ve čtvrt na čtyři, otevřel Mastera a podíval se na jeden díl Californication. Vstával jsem v neurčitou dobu a od ní neudělal nic kloudného. Vidíte, jak je to dlouhé? A to byl prosím jen výčet.
Na čtvrtku bylo nejzajímavější tisknutí a pak obě hospodská dobrodružství. A to i přesto, že jsem do první zmíněné přišel o hodinu a kousek později, díky čehož jsem seděl ve druhé řadě. Probíralo se moc věcí a bylo to vtipné, poučné a uvolňující. O druhé hospodě se dá říct to samé, jen jsem se díky nízkému počtu účastníku i přes pozdní příchod dostal do první řady. Po návratu domů jsem se snažil hrát na housle – nevím, jestli jsem měl čtyři či pět pivo, nicméně to vážně nešlo. Poučení pro koncert – pít až po výkonu.
Cesta do Cajzlu proběhla ve vší pohodě, krom toho, že jsem se těšil na vyzkoušení Fun&Relax busu, a on přijel obyčejný žluťák. Zpáteční cesta byla pro změnu posilový spoj, místo kterého přijel žluťák. Předbíhám. Celou cestu (a ještě asi den předem) jsem se bál, že to budu konit, ukousnou mi hlavu a narvou mi ji do zadku – mého krásného zadku. Nicméně se tak nestalo, jsou to fajn lidi, a vy všichni povinně musíte dorazit 1.3. do klubu Exit-Us v Praze. Jinak budeme velmi smutní. Jo, a taky mají v tom Cajzlu strašně vysoké chalupy – vyspekulovali jsme, že dole asi parkujou traktory a nahoře mají seno, jinak to není možné. Pak jsem spal v autobuse, spadl ze mě obal na sluchátka a snad jsem nechrápal. Přijel jsem v devět, ve třičtvrtě na deset byl doma, oblékl se a vyrazil na ples, který se zrovna dostal do diskotékového stádia. Těsně před tím jsem si ale stihl jeden a půl tance, což bylo skvělé. No, a pak jsem pil, seděl, snažil se diskotékovat. Ples samotný byl úžasný, to jen já si takové věci asi nedokážu užít.
No, a dneska se nic nestalo. Sedím, pařím, odpočívám, abych se zítra zase mohl vrhnout do cvičení, a v pondělí do světa práce a žádného volna. Ou jé.
