To byly panečku dva dny. Včera jsem vstával dříve, než normálně když nemusím, abych mohl cvičit. To jsem také udělal, nějakou tu dobu jsem to dělal. Pak jsem vyrazil přes Červený pult ke Grandu, odkud jsme měli jet do Cajzlhradu. Nejdřív to vypadalo, že vůbec nepojedeme, protože žlutý bus se zaseknul pravděpodobně, slovy Eyraha: “někde v těch bažinách okolo Bratislavy”. Nakonec přijel jen o asi dvacet minut pozdě, takže jsme vyjížděli s pětadvacetiminutovým zpožděním. Ty Fun&Relax busy jsou vážně Fun – hlavně dokud mají v nabídce Sucker Punch. A Gangster Squad, ale to až cestou zpátky. Po cestě do Cajzlu jsme (pan řidič) zpoždění stáhli na slabou čtvrthodinku při příjezdu. Tak jsme vytáhli ze zavazadlového ty kravsky těžké klávesy a basovku, a vyrazili jsme směr klub. Spíš směr šalina (tramvaj, sorry) do klubu. Ke klubu. Cokoli.
Tam jsme si dali jedno skoropivo (desítka, notak) a čekali na začátek. Z kapel jsem toho moc neviděl, krom dvou písniček od Erthy jsem totiž měl pořád co dělat. Vybírat vstupné, kupříkladu, kde se uplatnila má praxe v oboru práce s penězi a žebráním a kombinováním drobných. Pak konzert a po něm seznamování se členy, víceméně. Protože na zkoušce moc času nebylo. Jo, a obdivování úžasného, krásného a hlavně přechutného dortu Ereisky pro Grega a Petra. (Dneska používám nějak moc jmen. Hm.)
Celý večer završila (a zároveň dnešek započala) vycházka Cajzlem odkudsi na Florenc, která zabrala pár chvil, protáhla nohy, unavila tělo a uvolnila mysl. Nádherným způsobem. A zpátky zase Fuň (říká Ereis), kde jsem si pustil zmiňovanou Gangster Squad, u které jsem úspěšně usnul. Tentokrát jsem neztratil ani sluchátka, ani obal.
Do Brna jsme dorazili s tak blbým zpožděním, že nebylo moc velké, zato dostatečně dlouhé, aby manželé z Městapoblížbrna nestihli vlak, který jezdí jednou za hodinu. Tak jsem je s těžkým srdcem nechal jejich osudu a vyrazil domů – částečně po svých, na České jsem rovnou chytnul čtyřku. Domů jsem došel po půl sedmé a postel jsem tak rád už dlouho neviděl.
Vzbudil jsem se v nějaké tři s bacilem na zádech, tak sedím, léčím se a sleduju. Produktivní dvojden jak má být!
