#1.090

Soráč, světe, ale po odpolední (ze které jsem teď přišel) musím na ráno. Dobrou noc.

#1.083b

Dneska začalo WCS Europe Round of 16. Jsem na to skoro zapomněl. I když to přináší i nepříjemné vzpomínky, většina je kladných – léto bylo fajn. Škoda, že zítra mi kus uteče – snad Grubby vyhraje a já uvidím nějaký jeho zápas. A zrovna hraje v Group A Vortix proti MMA – hodně dobrý zápas.

Vlastně ani nevím, proč to sem píšu – asi kvůli zmínce o těch vzpomínkách. Ale WCS mi pomohla se vším zlem, které se v srpnu stalo.

#1.082 & #1.083

Jsem to včera nějak zabil. Nevím, co za to mohlo – možná celkové vyčerpání, možná změna dnešní směny z odpoledne na ráno, kdo ví. Ono se ale stejně nic zajímavého nestalo. Nic zajímavého se v pracovní dny neděje. Nezajímavé. Ale já si něco najdu. Někdy. Ne zítra – zítra jdu pro změnu na desítku. Ale jindy. Určitě.

#1.076

Nemám rád úterky. Úterky jsou pro mě nové pondělky, kdežto pondělky jsou vlastně cool. Ano, přesně tak, kvůli akcím. Ale nejen práci jsem dneska dělal. Taky jsem si zazkoušel, což mě vlastně udrželo skrz práci naživu. Bylo to žůžo. A Ereis mi ukázala novou kapelu – taky žůžo. A ani jsem po včerejšku neměl opici. Takže vlastně krom akcí všecko cajk.

Dodívám Day[9]ův Day Off a jdu spát. Teda part něj, ne celý den.

#1.069

Tak dneska jsem opět zaspal. Ale nedorazil pozdě. To bylo tak. Zapomněl jsem nastavit budík. Ale protože jsem se z nějakého důvodu vzbudil v 0559, tak jsem stihl svou normální šalinu 0607. Takže jsem akorát nesnídal a táhlo mi ze chřtánu, ale nepřišel jsem pozdě a dokonce ani nezapomněl klíče. Úspěch.

Taky jsem si vyměnil návštěvu s jednou spolupracovnicí, co spolupracuje jinde s jinýma, díval se na Oggyho, hrál trochu SC2 (za random, tři hry za protosse, než jsem to vypnul) a teď jdu spát. Zkuste mě zastavit!

#1.055

Dnešní post je nečím významný, víte? A víte čím? Vůbec ničím, jako těch čtyřiapadesát před ním. Mám jednu hlubokou myšlenku, která mě vždycky napadne v práci, ale doma se po ní slehne zem.

Dneska jsem udělal radost sobě tím, že jsem udělal radost slečně lahůdkářce tím, že jsem jí ukázal, že i slušní zákazníci existují, i kdyby to měli být jen lidi z branže. Ona se mi chudák chtěla odvděčit libovou slaninou, jenomže nebyla. Ale měl jsem radost, že měla radost. Taky jsem tam strávil prodlouženou, nějakých jedenáct hodin, a z toho sedm a půl na infu. Byla to zábava! I když ti lidi byli dneska nějací švihlí.

Pak jsem se vrátil domů, a byl jsem vděčný za to, že mám co cvičit, že se můžu z únavy vyhrát. A tak jsem hrál. A bylo to lepší, než vyspaný, na kafi nebo na jiných drogách. Prostě super. A pak jsem si udělal večeři – prdnul jsem vejce na tu anglickou od slečny lahůdkové, pak to posypal solí a kari a česnekem a bylo to bájo.

Prostě pozitivní den, na to, že skoro začínal “Dominiku? Mohla bych vás o něco požádat? Mohl byste tu dneska být do šesti?” těsně před pauzou. Tak jsem nakoupil víc jídla a žiju. A snědl jsem normální porci a přebytek budu snídat a cajk.

Vše se v lepší obrací.

#1.041

Jsem měl tolik věcí, o kterých jsem chtěl pojednat. Asi tak milion. A ty dohromady vytvořily singularitu, takže teď jsou z dosahu, ledaže byste ode mně chtěli slyšet tak jedno slovo za rok. Což nechcete, protože mě tajně zbožňujete.

Prostě. Ou jé. Chvíli jsem šel na ples (tak od včerejška), pak jsem málem nešel sám, nakonec budu mít asi tajný projekt, takže nic. Ale tajný projekt bude válet stejnou, ne-li větší měrou. Však uvidíte, až se odtajní. Někdy, možná.

A: Zákazník je vždycky náš pán, což ale neznamená, že pokladní nemá pravdu. Odteď si to budu pamatovat. Velmi živě. Stejně jako má peněženka.

#1.034

Omlouvám se za včerejší poněkud zkrácený příspěvek, který jsem psal ne úplně střízliv, navíc v časové tísni.

Dneska se toho moc neděje, minimálně toho, o čem bych se chtěl podělit. Nicméně na pět jedu pomáhat do Alberta s chystáním slev, ou jé. A zítřek a zkouška z Infovědy, poslendí termín, se kvapem blíží. Ale svítá na lepší časy, aniž bych chtěl cokoli zakřiknout.

Ale učit se mi pořád moc nejde. Je to lepší, ale ne o moc, žel. Tak hezký den, zítra zase trošku delšejc. Možná.