#1.098

Tak nějak jsem došel k tomu, že asi nemám rád dny volna. Jakože vůbec. Protože se soustředím na odpočinek, a večer pak mám neodbytný pocit, že jsem nic neudělal.

Přitom to samosebou není pravda. Dobře jsem se vyspal – až na probuzení kýmsi z České spořitelny, u které stále ještě jsem. Nějaké zabezpečení a jakýsi poradce – prachy navíc které nemám, za něco, co nevyužiju. Ale prý je to moje chyba – když se nechci chránit, tak se nechci chránit. To, že až se budu potřebovat chránit, použiju kondom, jsem už říct nestačil.

Taky jsem cvičil. A nejen kapelní věci – zkoušel jsem i nějaké Eluveitie věci, a kupodivu nejsou ty housle většinou tak složité, jak jsem si o nich myslel. Což neznamená, že je to jednoduché, ale… chápeš, milý čtenáři.

No, a to je asi všecko kloudné. Trocha Assassin!s Creed II, trocha Dishonored, trocha multiplayeru v Assassin!s Creed IV (od všeho nejvíc hodina) a najednou je třičtvrtě na jedenéct a já skoro musím jít spát.

Ale zas to aspoň dneska není tweet, hm?

#1.087

Slíbil jsem jít do pěti minut spát, takže jen krátce. Práce jakž takže, odvoz domů, spánek u seriálů, Bond, s těžkým srdcem odmítnutá návštěva. Dobrou.

#1.083b

Dneska začalo WCS Europe Round of 16. Jsem na to skoro zapomněl. I když to přináší i nepříjemné vzpomínky, většina je kladných – léto bylo fajn. Škoda, že zítra mi kus uteče – snad Grubby vyhraje a já uvidím nějaký jeho zápas. A zrovna hraje v Group A Vortix proti MMA – hodně dobrý zápas.

Vlastně ani nevím, proč to sem píšu – asi kvůli zmínce o těch vzpomínkách. Ale WCS mi pomohla se vším zlem, které se v srpnu stalo.

#1.078

Je mi to líto, ale… Kašlu na vás. Radší si užijte čtvrtek, milí čtenáři (: Brou jak cyp!

#1.070

Dneska jsem nezaspal a vstal. I když jsem několikrát málem usnul na gauči. Usnul a zase se vzbudil. (Večer před tím. Po tom, co jsem napsal #1.069)

Dnešek byl den divností, středa mezi pátkem a pondělkem, která se v Brně a Albertu slívá do jednoho. Pátek, protože se v Brně pije, a pondělí proto, že v Albertu začínají akce. A sorry, lidi, ale jste jak blbí. 1+1 znamená, že zaplatíte plnou cenu jednoho, a dostanete dvě. Co je na tom tak složitého? Taky jsem měl mít devítku a slíznul jsem dvanáctku. A poslední hodina byla opravdu hardcore – ani nevím, jestli jsem pomáhal, nebo spíše zavázel. Ale přežil jsem, a to je hlavní.

Jinak se vlastně nic zajímavého nestalo.

#1.068

Tak zítra prý přijde nové vedení. Tak nějak nevím, jestli se mám těšit, nebo brečet. Jako vůbec, protože toho člověka neznám. Asi uvidím, co se stane, až si řeknu o volnou sobotu kvůli zkoušky s kapelou.

Taky už by zítra mohly být drobné. Pokud je dneska nevyplýtvali – ani tomu už bych se nedivil. Ale ono to jde jakž takž i bez nich – jen je třeba se lidí ptát. Taky dobré cvičení, jen co je pravda.

Mám zergy rád. Ale tak nějak jsem najednou na pochybách, jestli je hrát. Tak zkouším trénink random, schválně co z toho vyleze. Ale stejně u nich nakonec zůstanu. Doufám.

#1.063

Včera jsem napsal nejkratší příspěvek vůbec, a to jsem nebyl tak vyšťavený jako dneska. Jsem mrtvý, po psychické i fyzické stránce totálně vyčerpán. A zítra vstávám na ráno, takže vás zase odbudu – nemám ani sílu popsat proč. Každý normální člověk dneska pije, jenom já se vykašlávám z podoby, nechávám na sebe nadávat lidma, kteří nechápou, že když jsme na směně dva, a oba sedíme, tak opravdu nemáme koho zavolat… samé radosti. Dobrou noc.

#1.055

Dnešní post je nečím významný, víte? A víte čím? Vůbec ničím, jako těch čtyřiapadesát před ním. Mám jednu hlubokou myšlenku, která mě vždycky napadne v práci, ale doma se po ní slehne zem.

Dneska jsem udělal radost sobě tím, že jsem udělal radost slečně lahůdkářce tím, že jsem jí ukázal, že i slušní zákazníci existují, i kdyby to měli být jen lidi z branže. Ona se mi chudák chtěla odvděčit libovou slaninou, jenomže nebyla. Ale měl jsem radost, že měla radost. Taky jsem tam strávil prodlouženou, nějakých jedenáct hodin, a z toho sedm a půl na infu. Byla to zábava! I když ti lidi byli dneska nějací švihlí.

Pak jsem se vrátil domů, a byl jsem vděčný za to, že mám co cvičit, že se můžu z únavy vyhrát. A tak jsem hrál. A bylo to lepší, než vyspaný, na kafi nebo na jiných drogách. Prostě super. A pak jsem si udělal večeři – prdnul jsem vejce na tu anglickou od slečny lahůdkové, pak to posypal solí a kari a česnekem a bylo to bájo.

Prostě pozitivní den, na to, že skoro začínal “Dominiku? Mohla bych vás o něco požádat? Mohl byste tu dneska být do šesti?” těsně před pauzou. Tak jsem nakoupil víc jídla a žiju. A snědl jsem normální porci a přebytek budu snídat a cajk.

Vše se v lepší obrací.

#1.044

Dneska se stalo tolik věcí! V prvé řadě jsem se vyspal krásných deset hodin. Vstal jsem půl minuty před budíkem, zapomněl na něj, a z kuchyně jej šel zabít. Zjistil jsem při tom, že mám nějak divně zamlžené sklíčko na foťáku u mobil, což vyfocení QR kódu moc nezjednodušovalo. Ale vše jsem zvládl!

Pak jsem šel s velkými obavami navštívit Červený pult kvůli vstupenky na první knihovnický ples a taky vrátit propisku. Kvůli dvou věcem jsem tam šel, dvě věci jsem udělal, ale ta druhá byla koupě placky, takže propisku mám furt v kapse. Ou jé.

Pak jsem vyrazil do Tesca, abych mohl nakoupit na dnešní svátek všech zamilovaných. Krom energáče, dvou balení preclíků a jedněch pistácií jsem pořídil něco na zub i Teemovi a zakoupil jsem dokonce i kousek oblečení (!), který není (!) černé (!) barvy (!). Kdo ho na mě jako první uvidí, má bod. A to by nebyla návštěva NC KrPole, abych neodjel s vindaloo, že.

Kurňa, ta Ginny má vážně super zvuk.

No, a teď si tu tak sedím, dal jsem si vanilkovou kofolu, oříškové kafe, chybí jenom čaj s příchutí kávy a bude to komplet. Prý mám jít nakrátko – vlasy. Vousy dohola. Víc psát, víc hrát (na housle), víc pít (ale i míň pít). Nosit více barev. Na několika z těch věcí (včetně těch protichůdných) jsem už začal dělat. Kazí mi to jenom vlasy a vousy. Škoda té absence komentů, to by mě zajímalo, co byste mi na to řekli.

O čem bych tak mohl psát? Upíři jsou pasé, moc mainstream. Piráti právě taky zažívají jistou vlnu pozornosti (a to mám zrovna jendu rozepsanou, ach jo). Asi se dám na pohádky.