#1.089

Že mi začínají mi docházet nápady je vidno už pěknou řádku dní. Že mi ale docházejí tak moc, že o tom musím pojednat, minimálně se o tom zmínit – to je teprve něco. Dnešní práce byla vpohodě, spolupracovnice s pokaženou rukou už ji nemá pokaženou, takže přišla, takže byla aji bžunda. TESO furt nemám, ale furt mi to přijde zajímavé. No… ono se ty pracovní dny nic moc neděje, jen co je pravda. Zase jsem měl postřeh zpoza kasy, ale vypařil se jak hrnec při teplotě sublimace materiálu, ze kterého je vyroben. Ale pro všechny bohy vás prosím – nevracejte lahve po jedné. Alespoň po pěti – kdo to má furt počítat.

#1.088

Další den volna je za mnou. Pětihodinovou prokrastinaci následovalo dokončení úkolu, návštěva Tesca pro věci pro Teema a údržbu sebe a brečení nad samotou a nevlastněním The Elder Scrolls Online.
Kolem a kolem úplně obyčejná neděle. S trochou toho vindaloo.

#1.087

Slíbil jsem jít do pěti minut spát, takže jen krátce. Práce jakž takže, odvoz domů, spánek u seriálů, Bond, s těžkým srdcem odmítnutá návštěva. Dobrou.

#1.086

Dneska jsem si udělal svůj den pro sebe. Viděl jsem prá dílů pár věcí, naučil se vydávat tón z náustku flétny, navštívil Adamov a člověka v něm (ten druhý někde lítal). Prostě pohoda – takový den jsem potřeboval. Zítra sice do práce na ráno, ale dnešní nostalgická hra Heroes III to přebije, takže to bude vlastně fajn. Uvidíte.

Dokonce jsem navštívil Adamovský Albert – jely tam celé dvě pokladny! A buráky jsou furt dobré, i když už nestojí dvacku jako kdysi, nýbrž 32.90CZK. Ale stejně dobré.

A taky jsem zapomněl na zpáteční jízdenku, takže cesta zpátky měla být dobrodružstvím, což se nakonec nekonalo. Se mě na to někdy zeptejte.

A viděl jsem začátek posledního Indyho – než jsem dojel domů, tak to skončilo. Takže vím, co mám na seznamu.

#1.085

Dnešek byl fajn. Práce celkem utekla, dostali jsme úžasnou novou hlášku na volání do pokladny, Blok expertů byl o freelancingu, pak jsem viděl pár dílů HIMYM… prostě pohoda. A jak jste se měli vy?

#1.084

Dneska se stala jedna jediná zajímavá věc – končil jsem v osm, jak jsem měl, a ne až v devět. A pak se stala smutná věc – skončil nejlepší ze všech vedoucích. Ať se probíjí životem s úsměvem mu přeju.
A Grubby vypadl v Ro16 a Snute postoupil první ze skupiny, což jsem neviděl, bo jsem přišel z práce pozdě.
A tak si žiju.

#1.083b

Dneska začalo WCS Europe Round of 16. Jsem na to skoro zapomněl. I když to přináší i nepříjemné vzpomínky, většina je kladných – léto bylo fajn. Škoda, že zítra mi kus uteče – snad Grubby vyhraje a já uvidím nějaký jeho zápas. A zrovna hraje v Group A Vortix proti MMA – hodně dobrý zápas.

Vlastně ani nevím, proč to sem píšu – asi kvůli zmínce o těch vzpomínkách. Ale WCS mi pomohla se vším zlem, které se v srpnu stalo.

#1.082 & #1.083

Jsem to včera nějak zabil. Nevím, co za to mohlo – možná celkové vyčerpání, možná změna dnešní směny z odpoledne na ráno, kdo ví. Ono se ale stejně nic zajímavého nestalo. Nic zajímavého se v pracovní dny neděje. Nezajímavé. Ale já si něco najdu. Někdy. Ne zítra – zítra jdu pro změnu na desítku. Ale jindy. Určitě.

#1.081

Dneska se nic nestalo. Vůbec nic. Odpočinul jsem si, to jo. Ale jinak byl dnešek úplně zbytečný. Oproti včerejšku jako by se nestal. A teď hurá do postele s radostnýma vyhlídkama ranní směny.

#1.080

Ráno jsem se vzbudil těsně před budíčkem a budíkem, dostal jsem kafe a vyjel na Prahu. Podle GPS jsem přešel z Hlavního na Florenc, potkal křídlo z Adamova a společně jsme vyrazili do zkušebny, kde jsme si úplně drsně zazkoušeli. Jakože fakt drsně, bylo to super, všichni musíte přijít na koncert. Pokud to teda nečte jenom Ereis, že.

Ono se vlastně dneska moc věcí nestalo, zato byly dokonale vysilující takovým tím způsobem uspokojení z dobře odvedené práce. (Vedlejší větu už jsem jednou použil, ale je fakt hustá, tak jsem porušil své pravidlo neopakování se.) Opět jsem potkal super lidi, poznal další super lidi, viděl kus Hobita (samozřejmě jsme přijeli do Brna v napínavém momentu), dal si v Cajzlu ne-Gambrinus pod třicet korun (nevím, co z toho je drsnější)… Prostě tolik zážitků, že si nic nepamatuju.

Jsem spokojen, unaven, jdu spát.