Štítek: gauč

Publikováno

#1.109

Dneska se v zásadě nic zvláštního nestalo. Krom toho, že to v práci rychle a v pohodě uteklo – to je, pravda, celkem zvláštní. Odcházel jsem s úsměvěm, vlastně jsem se nechal svézt. Chvilku jsem nic nedělal, a pak jsem v tom pokračoval. Pak jsem šel spát, protože mi nebylo úplně nejlíp, a když jsem se vzbudil, bylo mi úplně stejně. A pak jsem hrál – na housle a kytaru, protože na víc věcí zatím neumím. Teda nervy, ale to zrovna není nikdo poblíž.

Jsem vás chtěl poprosit. Až se budete chtít obout do pokladního, ujistěte se, že za tu věc opravdu může. Protože není nic nepříjemnějšího, než když na vás někdo půl minuty řve za něco, co nemůžete ovlivnit. Dneska to sice nebylo půl minuty, ale já z toho infa fakt nemůžu pro ty cigarety odejít, nehledě na to, že nemám klíč od místa, kde jsou uchovány.

Taky mi dneska hodně lidí přálo hezkou koledu, což sice neklapne, když stojím za kasou, ale je to hezké. A ještě líp – hodně lidí mě chválilo, platí u mě rádi. To vždycky zvedne náladu. A takových je, naštěstí, zatím víc.

Publikováno

#1.108

Jsem dneska měl strašně moc věcí, co jsem chtěl napsat, a měl jsem na jejich napsání strašně moc času. Pak jsem ale přišel na jinou věc, a tou věcí jsem zabil tak moc času, že jsem z toho až prádlo pověsit zapomněl. Ale stálo to za to! Chm, dva dny po sobě? Začíná se mi tu tvořit vzorec.

Jo. Když už jdete v těchto časech do obchodu… ještě líp. Když vybíráte z bankomatu, zkuste po něm chtít menší bankovky, než dvoutisícovky. Prosím.

Sprcha, vyčurat, a spát! Všichni, hned teď. (Pokud si to někdo čtete ráno, třeba, tak klidně taky – trocha spánku navíc ještě nikoho nezabila.)

Publikováno

#1.106

Začínám nabývat podezření, že mě čtvrtky nemají rády. Dneska to byl fakt záhul – a nebylo to jenom krátkým spánkem. Dost, ale nejenom. Hlavně když začly docházet mince, a oni zrovna opravovali trezor – pecka. Ale přežil jsem. A mohl jsem jít na Bloxpertů.

Pak do hospody s E&E, kde jsem pil jen nealko, pak domů, a do druhé hospody, kde jsem taky pil jen nealko. Zajímavý den, vskutku.

Publikováno

#1.104

Tak jo, já to napíšu teď, když je to úterý, a já mám zase odpolední. A zítra zase ranní. Kam se to hrabe na minulotýdenní dopolední a volno. Ale co už, něco jíst musím, co?

Dneska se toho moc nestalo, alespoň netajného. Jen jsem si ujasnil pár rozdílů – třeba cit a pocit je stejný rozdíl, jako strategie a taktika. Jinak toho snad moc společného nemají, teda. A taky je vážně fajn snídat něco víc, než kafe s mlíkem. Děkuji všem, kteří mě do toho soustavně kopou.

Poprvé po dlouhé době nemám hnusnou zahlcenou depku – a to jsem zahlcenější, než obvykle. Jenomže depkou jednak nic nevyřeším, a druhak najednou to stejně nevyřeším, pěkně postupně. Děkuji všem, kteří mě do toho soustavně kopou.

Když se vám nechce ze sprchy, namydlete se znovu, a dělejte, že jste to ještě neudělali. To kdyby vás třeba někdo sledoval.

Publikováno

#1.103

Po těch odpoledních směnách to prostě nejde. Tak aspoň moudro zpoza kasy, i když dneska spíš ze skladu: pokud nesete krabici, která je olepená páskou, držte ji zespoda. Fernet na kalhotách a v botách není příjemná věc.

Publikováno

#1.102

Tak jsem včera úspěšně složil nadpozemsky těžké přijímačky, které nikdo, komu to není souzeno, nesloží, a jsem tedy oficijální ertí člen. To jako že jsem v Ertě. Nedokážu si svůj život bez Erthy představit. Doufám, že i vy si na Erthu někdy zajdete, a uvidíte, jak krásně to šlape – protože dneska to šlapalo jak dobře namazaná a udržovaná mašina. A budete stát pod pódiem a volat: Ertho! Zahrajte Where The Wolves Are! A pak řeknete o Ertě všem svým známým, možná se s Erthou i opijete!

Dneska jsme totiž absolvovali, pod vedením hlavní lingvistky a generálky, dotazník o ohýbání kapelního jména. Ty věci nahoře vznikly jako správné odpovědi. Tak jsem si je potřeboval poznamenat. Ale i jiné věci které vznikly byly super. Dokonalý nápad.

Vážně nám to dneska moc hezky hrálo, včerejší večerní deprese zůstala zakopána v propadlišti dějin. Moc hezký víkend to byl. Já to asi nebudu rozvádět, počkejte si, jestli někdy nevyjde kronika.

Taky jsem měl tmavou tlačenku – to je pane věc. A bez piva. Protože musím míň pít. A ztratil jsem svou jarní depresi. Takže teď jsem zase veselá princezna. A zároveň její věrný rytíř Zerd.

Publikováno

#1.100

Hah! V momentálním stavu bych to chtěl odbýt,ale pak jsem se podíval na číslo. Tak když je to jubileum, tak vám aspoň zazpívám.

Já si zpívám trapnou písničku
Já si zpívám trapnou písničku
Já si zpívám trapnou písničku
Trapnou písničku zpívám já

Jak jedu se svým vozem
Za jedním malým hobitem
Jak jedu se svým vozem
A ten hobit přiškočí právě…

Publikováno

#1.099

Jednoho dne zapomenu i na Smrt, tyvole. A ona pak přijde, dá mi facku, a řekne: “Jsem tvoje žena. Jak na mě můžeš zapomenout?”

Cože? Jo, už vím. To jako že jsem málem zapomněl. Ale nezapomněl. Už aby nebylo dneska, ale bylo zítra. Protože dneska byl ještě pracovní den, zítra začíná volno. Vlastně už dneska, časově. Pfft.

Jsem otravný a melu blbosti. Ale Dr. Pepper, kafe a Guild Wars 2 přinesly vzpomínky na staré časy. Akorát mi ty GW2 přišly nějak jednodušší, než kdysi. Asi sjem obecně lepší, třeba už jsem vyrostl ze svého forevernoobství. Jo, jasně.

Publikováno

#1.098

Tak nějak jsem došel k tomu, že asi nemám rád dny volna. Jakože vůbec. Protože se soustředím na odpočinek, a večer pak mám neodbytný pocit, že jsem nic neudělal.

Přitom to samosebou není pravda. Dobře jsem se vyspal – až na probuzení kýmsi z České spořitelny, u které stále ještě jsem. Nějaké zabezpečení a jakýsi poradce – prachy navíc které nemám, za něco, co nevyužiju. Ale prý je to moje chyba – když se nechci chránit, tak se nechci chránit. To, že až se budu potřebovat chránit, použiju kondom, jsem už říct nestačil.

Taky jsem cvičil. A nejen kapelní věci – zkoušel jsem i nějaké Eluveitie věci, a kupodivu nejsou ty housle většinou tak složité, jak jsem si o nich myslel. Což neznamená, že je to jednoduché, ale… chápeš, milý čtenáři.

No, a to je asi všecko kloudné. Trocha Assassin!s Creed II, trocha Dishonored, trocha multiplayeru v Assassin!s Creed IV (od všeho nejvíc hodina) a najednou je třičtvrtě na jedenéct a já skoro musím jít spát.

Ale zas to aspoň dneska není tweet, hm?

Publikováno

#1.095

Jsem toho stihl za odpoledne víc než za ráno. Protože ráno jsem dospával včerejší pití. A že toho bylo…

Směna dneska utekla, posměna ne tak rychle, ale i tak bylo čtvrt na jedenáct dřív, než jsem stihl mrknout. Tak jsme se svezli rozjezdem, doma jsem pak udělal úkol (protože dělat úkoly na poslední chvíli je cool a adrenalinové), dal si kafe, podíval se na to, jak Polt postoupil ze skupiny (WCS America, Ro16) a teď jdu konečně spát, protože vstávám na ráno. Stejně jako spolupracovnice, co se mnou byla odpoledne. Prostě výborný systém.

Jo, a taška za kačku stojí v Albertu kačku devadesát, takže kdo mi řekne “kabelu za kačku devadesát”, udělá mi radost, bo všichni říkají “kabelu za dvě” nebo “tu tenkou kabelu”. Nakupování je exaktní věda!