aneb jak z porodnice udělat hřbitov
Pátek! Stalo se tolik věcí!
Nejprve jsem se lekl, že je půl páté, já za hoďku vstávám, a hlavně že nemám natažený budík. Tak jsem se ujistil, že ho natažený mám, a když jsem zjistil, že na půl osmou, tak mi došlo, že jako fakt asi do práce nejdu.
Škola byla super, hlavně přednáška o propagandě, po které jsem zdrhnul na vlak do Pardubic, kde teď trávím noc před cestou dále, do Prahy, kde budu pro změnu trávit den.
A strašně jsem se divil, že je teprve pátek, jak byl pátek dlouhý.
Je mi to líto, ale… Kašlu na vás. Radší si užijte čtvrtek, milí čtenáři (: Brou jak cyp!
Nemám rád úterky. Úterky jsou pro mě nové pondělky, kdežto pondělky jsou vlastně cool. Ano, přesně tak, kvůli akcím. Ale nejen práci jsem dneska dělal. Taky jsem si zazkoušel, což mě vlastně udrželo skrz práci naživu. Bylo to žůžo. A Ereis mi ukázala novou kapelu – taky žůžo. A ani jsem po včerejšku neměl opici. Takže vlastně krom akcí všecko cajk.
Dodívám Day[9]ův Day Off a jdu spát. Teda part něj, ne celý den.
Z dnešního průzkumu vyplývá, že jsou lidi v neděli normálnější, než v sobotu – krom toho, že až moc z nich tráví čas v obchodě.
Taky z něj vyplynulo, že pro brzký odchod domů je lepší přenechat fejsování a úklid zkušenějším, a sám pípat jako o život. Dneska rychle, i když na včerejšek to nemá, no. A třetí věc je, že stačí říct někomu normálnímu, a on ty směny krásně poškrtá. Schválně, co se stane zítra.
A Ginny pořád strašně hezky klape. Doporučuju. Všichni si hned zítra pořiďte Razer BlackWidow Tournament Edition.
Dneska jsem měl po týdnu zase na odpoledne. Bylo to bájo, moc zabít budík a spát do půl jedenácté. Sice jsem nic neudělal, zato jsem se konečně pořádně vyspal.
Lidi byli dnes opět jak blbí, už to asi ani nebudu zmiňovat. Zato domů jsme šli nečekaně brzo. A mám naprd směny, zítra udělám vítr. Nebo nebudu moct do školy. Hlavně že jsem jí ten seznam dával, že. Dvakrát.
Tak dneska jsem opět zaspal. Ale nedorazil pozdě. To bylo tak. Zapomněl jsem nastavit budík. Ale protože jsem se z nějakého důvodu vzbudil v 0559, tak jsem stihl svou normální šalinu 0607. Takže jsem akorát nesnídal a táhlo mi ze chřtánu, ale nepřišel jsem pozdě a dokonce ani nezapomněl klíče. Úspěch.
Taky jsem si vyměnil návštěvu s jednou spolupracovnicí, co spolupracuje jinde s jinýma, díval se na Oggyho, hrál trochu SC2 (za random, tři hry za protosse, než jsem to vypnul) a teď jdu spát. Zkuste mě zastavit!
Tak zítra prý přijde nové vedení. Tak nějak nevím, jestli se mám těšit, nebo brečet. Jako vůbec, protože toho člověka neznám. Asi uvidím, co se stane, až si řeknu o volnou sobotu kvůli zkoušky s kapelou.
Taky už by zítra mohly být drobné. Pokud je dneska nevyplýtvali – ani tomu už bych se nedivil. Ale ono to jde jakž takž i bez nich – jen je třeba se lidí ptát. Taky dobré cvičení, jen co je pravda.
Mám zergy rád. Ale tak nějak jsem najednou na pochybách, jestli je hrát. Tak zkouším trénink random, schválně co z toho vyleze. Ale stejně u nich nakonec zůstanu. Doufám.
Že ty pátky nikdy nevyjdou. No nic. Pátky jsou husté, protože se konečně dostanu do školy – vypnu autopilota a začnu přemýšlet. Je to tvrdý přechod, ale zvládám, zatím. A je to fakt radost, provádět činnost na takhle odlišné mentální úrovni. Školo, chyběla jsi mi.
No, a dneska? Opět nejsou drobáky. Prošlo to, zatím, ale zítřek bude krušný, a pondělní osmihodinovka ještě mnohem více. Osmihodinovka! To je tak úchylné… Co se dá dělat – nová doba. A teď kafe, šťáva s vodou, trochu SC2 a za chvíli Stephano, který přestal hrát, v SeatStory Cupu. To je turnaj. Bude tam hrát. Tak uvidíme.
Ono to snad fakt funguje.
Včera jsem napsal nejkratší příspěvek vůbec, a to jsem nebyl tak vyšťavený jako dneska. Jsem mrtvý, po psychické i fyzické stránce totálně vyčerpán. A zítra vstávám na ráno, takže vás zase odbudu – nemám ani sílu popsat proč. Každý normální člověk dneska pije, jenom já se vykašlávám z podoby, nechávám na sebe nadávat lidma, kteří nechápou, že když jsme na směně dva, a oba sedíme, tak opravdu nemáme koho zavolat… samé radosti. Dobrou noc.