Pssst. Třeba si toho nikdo nevšimne. Ale ono se včera, teda dneska stejně zase nic moc nestalo, krom toho, že jsem končil opravdu ve dvě, zašel si do školy a pak šel na byt spokojeně postupně umírat až k večery, kdy jsem opět psal mobilem skoro ze spánku. Nějak se mi ta 365ka úplně vykouřila, měl jsem pocit, že konečně nic nemusím. Není to tak. A nikdy nebude. Depresivní.
aneb jak z porodnice udělat hřbitov