Dneska se k tomu večer nedostanu, tak aspoň teď a krátce. Jsem vyjel na dovolenou, konečně. Dneska konzert v Ṕříbrami, pak pár dní v Pardubicích a konzert v Cajzlu. Snad mě ta práce pak přestane tak sr… sejřit. Ale teď si užívám – půlka lidí a už je to fajn. Snad to večer nezesloním, ale to půjde. Se mi tu mějte, věrní čtenáři.
#1.104
Tak jo, já to napíšu teď, když je to úterý, a já mám zase odpolední. A zítra zase ranní. Kam se to hrabe na minulotýdenní dopolední a volno. Ale co už, něco jíst musím, co?
Dneska se toho moc nestalo, alespoň netajného. Jen jsem si ujasnil pár rozdílů – třeba cit a pocit je stejný rozdíl, jako strategie a taktika. Jinak toho snad moc společného nemají, teda. A taky je vážně fajn snídat něco víc, než kafe s mlíkem. Děkuji všem, kteří mě do toho soustavně kopou.
Poprvé po dlouhé době nemám hnusnou zahlcenou depku – a to jsem zahlcenější, než obvykle. Jenomže depkou jednak nic nevyřeším, a druhak najednou to stejně nevyřeším, pěkně postupně. Děkuji všem, kteří mě do toho soustavně kopou.
Když se vám nechce ze sprchy, namydlete se znovu, a dělejte, že jste to ještě neudělali. To kdyby vás třeba někdo sledoval.
#1.023
Nevím, jestli to je zbytek dobré nálady ze včerejška, nebo na mě působí Morena tím svým necelým centimetrem sněhu (zatím), ale dobrá nálada mě zatím neopouští. Taky za to možná může Hank Moody a jeho příběhy, na které se dívám, pěkně od začátku. Nicméně jsem se chtěl vypsat hned, než odejdu na onu divnou směnu v divné sestavě.
A zase mi došla slova. Musím na tom zapracovat, vím o tom. Ale dobrá nálada je snad prvním krokem do míst, kde se slova nacházejí. Kdysi jsem se tam dostával skrz depku, ale té jsem měl poslední dobou tolik, že natuty vím, že tudy cesta nevede.
A na bolavou hlavu kafe přestává pomáhat. Možná málo hydratuju, hm. Nějak se mi přes ni (bolest, možná i kávu) ale nejde soustředit. Vím, že vy, co jste zůstali se mnou, čekáte na zvrat. Pokusím se vás nezklamat.
Slovy sedláka z W3: “Hurá do práce.”
#1.013
Dneska vás zase odbudu – ale! Ale asi vlastně radši nic. Myslete dneska na mě, ať se nevrátím z práce domů až zítra. A pokud někdo půjdete zítra do kteréhokoli Alberta, buďte na ty lidi hodní – hodně z nich dneska stihne stejný osud. Ony totiž začínají akce, víte?
#1.012
Mám málo času, tak to zkrátím. Zkoušku jsem dal, šalinu stihnul, jíst jsem nestihnul, hurá do práce.
Doporučení: choďte na ústní zkoušky v obleku. Dělá to víc, než si myslíte. Omlouvám se za krátkost, ale práce a pak zábava. Mějte se hezky a smějte se – venku je hezky a bude hůř.