Zase práce, valnou část dne. Před ní i po ní NCIS. (Jeden díl od každé odrůdy. [Víte o tom, že od září začíná další spin-off – NCIS: New Orleans?]) To hlavní ale je, že píšu. Sice o pár hodin později, ale nejsou to čtyři dny. A taky jsem se dokopal běhat, po jedenáctihodinové směně, v jedenáct večer. Jsem prostě čím dál drsnější.
A co vy, co drsného jste udělali dneska vy?
No dobře, zas tak drsné to není. Ale aspoň už vím, že se umím dokopat do čehokoli budu chtít, pokud budu opravdu chtít. Důležité je vtom hledat tu radost, a co nejvíce ignorovat povinnost. Fakt že jo. (Jako třeba já teď – píšu tady absolutní žvásty, zplozené něčím vzdáleně podobným volným asociacím, a stejně z toho mám radost. Protože píšu, jak jsem si slíbil [I vám, ale hlavně sobě.] a smysl to taky trochu dává. Lehce. Notak. Že jo?)
Mimochodem: když nějaká věta končí otazníkem, můžete to chápat jako pobídku k využití těch komentářů, díky kterým jsem všecko to psaní přenesl tam, kam patří – sem. Na mé stránky, na mé doméně, založené jednoho dne, kdy byly .cz (a .eu) domény v akci, a kdy jsme strávili večer v Traubce vymýšlením vtipných věcí. Nejvtipnější byl samozřejmě Fyfkův nápad s cordonbl.eu, ale ta už je zabraná. Sakra.
No dobrá, já už teda usínám. Ale máte nad čím přemýšlet.