#2.005 – prázdný den

Dopoledne a jeho zajímavost se krčí strachy před dny nedávno minulými. Říct, že se nic nestalo, by mu stále dodávalo více váhy, než si zaslouží. Alespoň jsem se dozvěděl, jak to dopadlo s Kensi a… jo, to je tak všecko. Zato odpoledne? Úplně jiný level.

Kecám, stejně naprd jako dopoledne. Lidí sice nebylo moc, ale od jisté doby byli prostě jak blbí. Ke všemu došly velké mince, to na náladě taky zrovna nepřidalo. Pak jsme málem neodešli, blbý alarm. No, prostě zábava.

Nějak na mě tady v tom Brně dosedla únava ze všeho. Na cestách mi bylo mnohem líp – možná to bylo společností, možná vzdáleností od reality… ale sežrat se tím tady nenechám. Stejně bych tomu nechutnal, celý od sprcháče a šamponu.

#2.002 – plný den

Jelikož byl čtvrtek, nic mi nesliboval. Čtvrtky byly vždycky dny prázdné, skoro bez života. Ale opak byl dneska pravdou, jen co je pravda.

Vstal jsem, dodíval rozdívaný díl NCIS a jal se něco dělat. Vypral jsem, umyl nádobí, sebe. Taky zařídil jízdu na zítřejší konzert, zjistil nejistoty života budoucího, a vypil kafe. A pak, najednou, byly tři odpoledne, a já měl před sebou ještě minimálně dvě věci – šalinkarta a obal na klávesy. Tak jsem na sebe něco hodil a vyrazil.

Protože QuestHelper v reálném světě neexistuje, musel jsem si vystačit s výpočetní silou svého mozku. Nejdřív šalinkarta, pak obal, nakonec Tesco – prvotně pro šampón a deodorant, nakonec i věci pro morče a hlavně A5 linkované náplně do šanonu a šanon, který jsem pojmenoval Šuplík. Třeba mě to donutí něco napsat, zase.

Počasí si celou dobu dělalo apríla v červnu, ale přežil jsem a nezmokl jsem. Za odměnu jsem si dovezl vindaloo s máslovou plackou a na místě snědl jahodový Magnum s bílou polevou. Hovno polevou, bylo to hrubé jako prase, a chutnalo to božsky. Je v akci, alespoň v KrPoli, tak hrr na něj.

Na bytě jsem se rozhodl, že morče obstarám zítra, a vrhl se na cvičení. Jestli mi to zítra půjde aspoň takhle, tak to bude bezva. Ale já vím, že mi to půjde mnohem lépe, protože mě publikum i spoluhráči nabijí pozitivní energií. A taky se uvidím se ženou, což mi na náladě rozhodně neubere, že. Kdybyste zítra byli poblíž Lázu, přijďte se rozhodně podívat. Bude to nepochybně legendární.

Jsem se pak chtěl odměnit zahráním si stařičkého, ale úžasného Diabla II, ale z nějakého důvodu Blizzardu nejel account management, tak jsem se nedostal k instalačkám. To mám za to, že si hry místo pirátění kupuju.

A tak si prostě jenom sním vindaloo, podívám se na Californication a pak možná teda něco napíšu, nebo se zabavím nějak jinak. Samá nuda, to už nepotřebujete vědět.