Tak jsem to dal. Ve čtvrtek začala ta pravá sranda – dokonce se mě i člověk zeptal, jak v těch rozvázaných steelkách můžu chodit, tak jsem mu to vysvětlil a on říkal „Drsně.“ nebo tak něco. Chvíli jsem si zvykal a chodil vtipně, ale v sobotu už jsem v tom uměl chodit docela dobře.
Abych to teda nějak shrnul: žádný úraz, kvanta divných pohledů, minimální zájem o Proč? a dobrý pocit, že jsem to dotáhl. Asi to je – v mém aktuálním provozu – celkem lehký challenge, rozhodně si to na pár dní zkuste. Nic krom dobrého pocitu z dokončení mi to ale nedalo.
Celý včerejšek jsem uvažoval, co dělat tenhle týden, ale na nic jsem nepřišel (kromě „bez spodního prádla“, ale v tom jsem dneska chodil – leda že bych začal zítra). Takže asi prostě nezačnu týden v pondělí a začnu, až si něco vymyslím. Tak.