pondělí
V práci to bylo klasicky úplně naprd – hlavně proto, že mi drahá polovice odjížděla domů, a já místo celodenního loučení pípal. A to si mě tam ješte chtěli nechat do večera. Nasrat. A to jsem jim také řekl, a v ty čtyři se šel loučit. Viděli jsme Mládka, dali si dobré a zdravé jídlo, zmrzku, a rozloučili se.
Byl jsem z toho tak mimo, že jsem málem zapomněl koupit šalinkartu – naštěstí jsem jel z Moraváku a do Hlavního si to uvědomil. V obchodě jsem si pak koupil čokoládku, a přežil.
úterý
Zase na ráno, ale alespoň jsem se nevyspal. V práci jsme zažili nemalý šok, když jsme zjistili, že tam máme být ve dvou. Naštěstí ve dvanáct přišla třetí, takže cajk.
Fakt je tak těžké pozdravit?
Odpoledne jsem udělal něco málo kloudného, více nekloudného, a den spláchl nealkoholickým pivem v hospodě. Ou jé.