Tak jsem přežil i dnešek. Těšil jsem se na zítřejší výlet, sice, ale výlet přijede sem a na dýl, než den, takže se vesele těším na příjezd, i když o tři dny a dvě směny později.
Dnešní směna byla fakt naprd. Od sedmi do asi jedenácti nebyla chvilka klidu, k tomu těsně před jídlem zprda dostal jsem od manažerky, že málo volám další pokladní. Fakt velkého zprda na to, že když se zrovna objevila u kas, tak tam byl asi jeden člověk navíc. Začínám si myslet, že jí vadí něco jiného. Málem jsem ani svačinu nesežral. A zbytek se pro změnu hodně táhnul, bo skoro nebylo co dělat. Prostě naprd.
Pak jsem jel na návštěvu za mými adoptivními rodiči, frakcí Erthy z Adamova. S těma jsem šel nakoupit, pomohl jsem upéct výbornou dortu, vodní dýmku jsme dali, drby jsme dělali, a vůbec kecali a odpočívali. A byl jsem u toho, když Eyrah dokončil diplomku, muhehe!
A doma jsem se fyzicky zničil, je mi fajn. Blemc.