Tak já se vás teda dneska nepokusím odbýt.
Vstal jsem tak akorát, abych to do školy stihl, nicméně jsem nakonec nešel, a prokládal seriálovou prokrastinaci učením na písemku a konverzacema. Taky jsem dojedl výborné jídlo ze včerejška – bylo v tom úplně všechno dobré a nebylo to vůbec jako dort psa s kočkou – bylo to taky dobré. Pak jsem razil do školy, kde se děly věci, já v sobě objevil skrytého teoretika Information Retrieval (jestli se dokopu něco si k tomu načíst, abych zjistil, jestli je to fakt ono), zjistil, že v knihovně je nejdůležitější světlo a… dnešek byl tak dlouhý a tohle je všechno, co se stalo? No fuj.
Nekašlal bych na to, ale fakt se mi chce strašně spát. Ale zítra přijede návštěva, tak musím být čilý, radostný a hlavně mít sílu na to nejdříve uklidit. Ale to se zvládne.