Další pátek, který jsem strávil doma, tentokráte ve společnosti Assassin’s Creed IV. Takže nic zajímavého nebo nového. Krom toho, že nás opouští ne jedna, ale hned dvě spolupracovnice – jedna byla půjčená a ta druhá byla přeřazena. Tak schválně, jestli alespoň jednu z nich ještě někdy uvidím.
Když se ptám: “Účet?” není to proto, že bych ho chtěl zadržet, či rovnou odmítal odevzdat. Jde o zkrácenou verzi “Potřebujete ten účet, nebo ho hned vyhodíte? Protože to můžu udělat za vás, přímo pod sebou mám koš.” Ale asi to vyznívá jako “Nedám vám ho, hovada!”, jinak nechápu, proč se do mě ta ženská dneška opřela, že přece “Zadržovat lidem paragon, to jsem ještě neviděla.” Já ho nedržím, nabízím ho. A není to kurva paragon – alespoň bez posraného razítka a podpisu. Jo, s lidma, kteří nezdraví, jsou prostě jenom problémy.
Jedl jsem rybu. Sám od sebe, dobrovolně. To první není tak úplně pravda, ale to druhé naprostá. A šlo to, nemám kost v krku ani vyrážku na penisu, či podobnou nepříjemnost. Akorát ta kari rýže mohla být víc kari.
Plyšová medvědice na mě kývá, že už jako spát. Tak já jako spát. Asi dobrou nebo co. I když spíš asi dobré ráno…