Dnešek byl dnem, který jsem potřeboval. Přes veškerou touhu a povinnost se učit jsem nedělal absolutně nic. A nemůže za to Creed. Prostě jsem si odpočinul. Od všeho. Vstal jsem v půl jedenácté, najedl se, podíval se na pár dílů Californication, ujasnil si, že jediné, co mi v životě chybí, je psací stroj (protože: do kompu se píše možná dobře a lehce, ale kdo se má v tom bordelu vyznat? se storjem prostě vezmete stránku, přelétnete ji očima a můžete pokračovat), trocha kytary a houslí, výlet zmrzlou krajinou do obchodu (a zpátky), pepřenky s černým pivem… Odpočinek. Chyběl mi. A těším se na to, že zítra dám učení všechno a v pondělí za to budu řádně odměněn.
Shrnuto: pokud je všechno na hovno a všechno vás sere, najděte si den. Jeden den, kdy se skoro nehnete. Nehrajte. Jezte, pijte, čtěte, sledujte. A pak běžte spát s vědomím, že ten den nebyl zabitý, naopak – že přesně to vám chybělo. Jako teď já.
Peace.