Tak tak, ale stíhám. A tak píšu všem, co ještě nespí, těm, co si to stahujou RSSkem a i těm, co se o tomhle dozví pozdě, ale budou si to číst všechno.
Dnešek nebyl ničím zajímavý. Přesahovala do něj včerejší Borderlands session s Piitrem, pak přijela Gudrun s Lukášem (jeden z důvodů, proč jsem šel spát tak pozdě). U těch Ježíšek nechal místo Assassin’s Creed IV: Black Flag stylovou čapku, která hodnotu ACIV hravě dohoní, ne-li předčí. A taky jsem spal do dvanácti.
Vstal jsem, dal pár káv, a bylo šest hodin. A já jsem za celou tu dobu neudělal věc, kterou jsem schválně odkládal – tušil jsem, že mi přivodí stavy, na které nebude stačit ani veselý Zelda, tak jsem ho rovnou nechal v kapse. Totiž snažil jsem se o synchronizaci směn v práci se zkouškama (neboť je zkouškové, pro ty, co nevědí). A úkol je to nadlidský a zítra budu se budu muset velmi snažit, abych vůbec mohl zkusit alespoň jeden termín od každého předmětu. Protože celý leden mám směny přes týden, a dokonce mám pocit, že se někdo schválně snažil, aby se kryly s vypsanýma termínama. Depku jsem ale nakonec zahnal jednak dokončením nehezkého úkonu, ale hlavně výletem na nákup se svou novou čepkou na hlavě. A proto: pokud jste v depce a máte ještě nějaký kus oblečení, který jste na sobě neměli, projděte se do obchodu a užijte si ho.
Taky jsem se díval na nového Sherlocka – jsem zvědav, jestli nám duo Moffat – Gatiss dovysvětlí pár věcí. Jednu. Nechci spoilovat. A pak jsem hrál ACIV jenom proto, abych popáté projel příběhově úžasnou, ale akcí přesycenou misi, protože se mi z nějakého důvodu neukládal postup.
Tak, a zase žádná myšlenka, jenom můj den. A jak jste se měli vy? Ne, že by mě to zajímalo, ale když už to víte o mně…