Ha, první jubileum je tady. První číslo s nulou na konci. Poslední dobou spím tak málo, že jsem se lekl, že jsem dnešní příspěvek (predikce poprvé řekla „přísun lebek“) zaspal, a pak jsem zjistil, že je vlastně teprve úterý. Zvláštní pocit, jet z práce po necelých čtyřech hodinách spánku a už se těšit na to, jak půjdu večer dobrovolně a zadarmo pomáhat s přeceněním. Fakt dost divné.
Alespoň že ti Eluveitie hrají furt stejně dobře.