Když už je tak hezky po půlnoci, a když jsem to včera tak odbyl (vážně ne vlastní vinou), tak rovnou aspoň začnu s tím dnešním žbleptem. Je právě 0108 a posloucháte rádio povale.cz
Psaní té včerejší třistapětašedesátky bylo tak hustý zážitek, že už ani nevím, co jsem tam všechno nasmolil. Tak kdybych se opakoval, tak se omlouvám.
O zapomenutém ručníku jsem se určitě zmiňoval, ale udělám to tedy znovu, protože to byla jedna z mála katastrof, které se zvládly přihodit. Další bylo kafe v prodlužovačce – jsem tak normálně zvedl telefon, otočil se nebo co, a kafe bylo všude. Naštěstí ne v kompu. To bych taky nemusel rozdýchat. Tak ji ještě touhle dobou suším, pro jistotu.
Ale děly se i dobré věci! Třeba mi byl poskytnut nápad, kterého jsem se s vervou chopil, a jsem ve dvou třetinách – zbývá domyslet konec. Taky jsem zapracoval na jednom rapu, a oprášil staré „básně“. Plus ta včerejší třistapětašedesátka, to budete koukat.
Stojím před dilematem – koncept, nebo publikovat. Ale asi koncept, a večer či už v průběhu dne budu pokračovat. — řekl Zelda, a pak už se k tomu nedostal. Trapák. Tak jenom takhle, teda. Publikuju to s datem poslední úpravy, abych neměl bordel v datech. Sorry, no.