Občas je docela vtipné si to po sobě číst, i když to normálně nedělám. Dělám to právě jen v případech, kdy si nejsem úplně jistý, co jsem to ten předchozí den vyblil. Kéž bych si tak dokázal vzpomenout co že to byla ta past. Každopádně v rámci různého usínání dneska radši píšu dřív, kdybych zapomněl, přetáhl a šel spát.
Fakt by mě zajímalo čím jsem si zasloužil tohle dvojúhozující monstrum. A ještě divnější věc – Ginny byla celou dobu v obalu. Jak se na ni mohlo prášit? Očividně se tady dějou i takovéhle věci. Děsivé, lehce.
Jinak se nic zvláštního nestalo.