Tak jako jednou to přijít muselo, to je pravda. Dovolená skončila. Oslavou, a hned dvěma, z nichž jedna byla dvojitá. Včera jsme slavili, že oslavenkyně ještě není o rok starší, a zároveň to samé u jednoho kamaráda, který přicestoval až z dalekého Hradce. Dárky lítaly všemi směry, radost se dala krájet. Akorát to pivo se po přeražení bečky dost zkazilo.
No, a dneska jsme teda slavili narozeniny. Teda ona to původně měla být oslava v rodinném kruhu, ale já mám talent se někam vesrat, i když se o to vlastně vůbec nesnažím. Začalo to obědem a plynule přecházelo přes dort, jednohubky, útěk s manželem oslavenkyně na trochu vzduchu a diskusí o Silmarillionu, až to došlo k chlebíčkům, hře na klavír, a odchod. Při kterém jsem si nechal v nabíječce telefon, takže jsem to pak nakonec měl i s odvozem na nádraží, za což ještě jednou děkuji všem zúčastněným. Dítě počas oslavy kravilo v mezích, s alkoholem jsem to vůbec nepřeháněl (vlastně jsem měl jenom skleničku šampaňského (opravdového!) jako přípitek, a jinak spíš kofein, než alkohol), a až na ten zapomenutý telefon to byla vlastně docela poklidná rodinná oslava. Nikdo se nepohádal, neurazil, nepřežral ani neožral. A doma pak běžel maraton Simpsonových, takže taková hezká tečka za tím naším případem.
Abych nevyprávěl k lineárně, vrátím se tak trochu ke včerejšku – oslavě totiž předcházelo krom shánění dárků (a do pekla, na jeden jsme zapomněli, zůstal nepředán) i něco, co se jmenuje Suchý čtení, včera dokonce ve scénické podobě a pojmenované Suchý čtení, mokrý sny. Zažil jsem jenom tohle, ale v podstatě jde o autorské čtení… tak nějak asi všeho možného, hlavně teda podle všeho poezie. A včera to ještě naflákali na nějakou linku, v povídkách měly přímé řeči své vlastní mluvčí… prostě dost puding akce, a pokud se budete v Pardubicích nudit zrovna v době, kdy se bude odehrávat její další iterace, rozhodně si ji nenechte ujít. Včera to bylo teda v Divadle 29, ne v klubu pod ním, jako obvykle, ale ono to není tak daleko. A to pivo je většinou dobré. Červené víno prý moc ne, bílé asi nikdo nikdy neměl. A mívali výbornou malinovku, ale to už jsem hodnou dobu netestoval.
Dneska ráno se stalo přesně to samé co včera, ale mnohem silnějc, mi přišlo. To probuzení záchvatem paniky mám teď na mysli. Ale co, po SNAFU, které se odehrálo minulý týden, se ani není moc čemu divit. Ono to zas dobře dopadne, práce je to fajn. Jenom prostě konec dovolené není nikdy snadná záležitost. Ale to se nějak zmákne. Zvláštní nicméně je, že v Albertu se mi tohle tak nějak nestávalo. Pravděpodobně proto, že jsem byl utahaný jak kůň i po týdnu dovolené, takže jsem užíval každou vteřinu spánku a na paniku tím nebyl čas.
Heleďte, já už vás dneska nechám, co říkáte? A pošlu to, dokud jsem v signálu. Tak se tu mějte.