Nedávno jsem se byl donucen zamyslet nad tím, jestli tadytohle má vůbec smysl. Už ani nevím, k čemu jsem vlastně došel, či k čemu jsme došli kolektivně, ale smysl to asi má, i když jsem párkrát zapomněl. Vyžene mě to aspoň na chvíli k psaní. Je to trapný deníček (většinou) bez příběhu (většinou), ale pořád je to ještě souvislý text, a troufám si tvrdit, že je i česky (většinou). Pokud se na to teda zvládnu soustředit. Teď to zrovna moc nejde, protože se mi zasekla instalace ovladačů grafiky, a to může dopadnout zle. A to bych nerad. To mám z toho, že chci psát na aoife a Ginny.
Na druhou stranu… úvaha jestli tímhle jenom neplýtvám manu, a tím pádem pak nemůžu zacastit žádné silnější kouzlo je celkem namístě. Tak o ní můžete za domácí úkol přemýšlet místo mě.
Brzo? Půl osmé vám přijde brzo? Ale jo, na mě asi jo. Je to proto, že dneska přecházím na nový režim, který obsahuje bod „žádný displej po jedenácté“, a jak se znám, tak budu kompy vypínat dost natěsno, tím pádem bych neměl kdy to sesmolit. Víte? Jsem zvědav, jestli to bude fungovat. A jestli ho dokážu dodržet. Ne! To jsou slabošské myšlenky. Dám vědět, jestli to funguje.
Po jiné diskuzi, vlastně možná i stejné, jsem byl nadšen myšlenkou psací challenge. Pořád jsem. Ale vrací se známý trojlístek strach – lenost – hysterie, a hatí mi plány. (Věděl jsem, že je to trojlístek, ale musel jsem ty tři věci dohledat – pamatoval jsem si jenom ten nejvíc relevantní lístek, tedy lenost. A během toho jsem zjistil, že celý úvod bych měl odříznout, protože se opakuju, minimálně po včerejšku, ale docela dost možná i po jindy. A v obchodě jsem zapomněl na ocet, mi teď tak došlo. Takže to asi nakonec bude čtyřlístek – přibude skleróza.) Ale já ho přeperu, nejpozději až budu mít zase noťák. Byl jsem ukecáván do ThinkPad x220, tak se asi nechám, vypadá jako důstojný nástupce pomalu umírající drop, která nese označení x61. Ne, že bych měl v plánu jí dovolit umřít, to ne – jako nízkoodběrový desktop slouží moc dobře. Akorát bude chtít generálku. Ginny už jsem zvládl (a nepomohlo to), tak drop zvládnu taky.
Jdu večeřet, ou jé!